Nerozumíte? Ale to nevadí ...
28. listopadu 2008 v 17:06 | Zuu (a lenost)
|
...mimoodpadník...
Jsem sobec, miluju jenom sebe a místo škudlení na Vánoce (chňá chňá) investuji - neplánovaně, ale to už tak prostě je - zas a jenom do sebe:
Dneska jsem dělala v kabinetech smutná vočka "opravdu bych potřebovala ty lístky na středu", ... poněvadž tímto pasuji prosinec na LEVEL#2 Planet Fest. Luu by pravděpodobně začala asi takto: "180 cm, skinny jeans, boxerky Ck, ... ***smrk, prsk, (tejden starý nikotinový dým z jejích plic)*** ... atakdál-atakdál" a osobně dodávám jen "takže 12.12. v Rock Café a 14.12. v Roxy ... chlapci ze Sunflower Caravan nám zahrají live 'akvabelistickej pochod' /zde se ovládáme/ a hned na to IAMXovské tahání kočky za ocas a dupaní na nohu od pana Cornera. /Tady už jen má nestravitelná přirozenost a část toho, kvůli čemu mi říkají, že jsem zvrhlá [?!]/" Tím padá pár dívadel, pár se jich přesouvá a celé bych to zakončila dvoudenní lednovou jízdou v Lucerně s přesunem do pm (music bar taky padl) a Luu už si chystá scénář, jehož obsah je dosud realizován pouze na:
Luu: ... užívej... (škaredý úsměch, Keplerovskej styl)
Zuu: Good Evening ... (proklatě zčernale sarkastickym x-tónem)
Ono to pravděpodobně asi jinak nepůjde, chceme-li se dožíti té 2. části (jitro). Program večera vypadá též nevábně: zdrhat - zdrhat - bar - zdrhat - šerpa - zdrhat - zdrhat - zdrhat - hromadný úprk(L&Z) . Pár lidí si dělá plané naděje a někdo si dokonce myslí, ža fakt netušim kde že bude mít základnu (tím si nevědomě zpečetil osud - moje matička je prakticky neslučitelná s intelektuálním mlčením)!
Celé to, podtrženo - sečteno, dává zhruba 2.000,- a kompletní investice (i s náklady minulých období) do milého Chrise Cornera byla již navýšena na nějakých 1.900,- když nepočítám tu krev a pot a zníčené nehty tehdy v noci na Muzeu při "shánění" plakátů i pro Luu.
Milou Baruš jsme z toho všeho (dost nerady) předem vyloučily, má kulturnější záležitosti počínaje rejpáním do mrtvol a posílat mi maily v latině. Tím pádem repertoár pitného režimu akceptuje položku "do třetí nohy za Báru Božku". Trénink nezahajujem, od toho jsou tu naši pánové, ale to sherry v ledničce nebylo zas tak bezedné jak se zprvu zdálo. Přišla Hanule, párkrát to ťuklo, občas dodala "na všechno co si odpírá", oponovat nemělo cenu, následovalo "na všechno, o co se tak geniálně blbě připravil" a najednou kde nic tu nic.
Nakonec poznamenám, že mám vůči svému okolí zas o něco lepší pocit, že jsem vůbec něco tady vyškrábla (utopie mého rozmilého sobectví?) a snad dodat témata pro další přeplácanou seanci:
Topic A: Hanule na obědě mezi odpoledkou, čínská restaurace, potkani na lysohlávkách, šťáva jako aperitiv. Topic B: Luu, doupě, Shui Hsien, pročítání R5 a vše co následovalo v nočních ulicích Vinohrad. Topic C: Černý skvost (šňůrka - šňůrka - šňůrka - kousek krajky), jenž se objevil jednoho ranního jitra v mém šuplíku, (pozn. redakce: prej jsou k tomu i podvazky!) Topic D: ***a to je ten nejpravděpodobnější*** hodně dlouho tu nic nebude.
Lennox
24. října 2008 v 20:30
|
...mimoodpadník...
Panu otci se podařilo vytáhnout mou ukolébavku z dětství. (Komentáře o zvrhlosti si ušetřete, už jsem to slyšela stokrát, ...). Na straně druhé ... intimita klubového divalda, chansonu, baleťáčci, ... nikdo se nám s Hanulí nesmí divit, že tohle věčně vymetáme - a moje slabina je přesně tam co začíná závěrečná pasáž z Baletománie.
FIF veletrh report
24. října 2008 v 20:18
Pozdrav všemu pražskému studentstvu z oavin a těm, co tak na mě věčně naléhaj, ať sem něco hodím ...
První kontrakt za cca 40 mil., ty další už byly slabší, následoval úprk do našeho "Palazzo Versace" - nikdy nezapomenu na Domčičáckou reakci: naše něžná Domča stojí před "tím lepším", kožené botky, kufříček na kolečkách, kabátek s vysokým límcem, načesané vlásky a se slovy: "Tady?! Jeden jedinej cikán ... a všechny je stluču na jednu smradlavou hromadu!" (pozn. redakce: slunečníkem, kolem 8 dělníků). Večer VŠICHNI sraz na/v mém bydlu, následoval výběr notebooku "který by to konečně přehrál", navštívenka prof.: pár flašek cinklo pod peřinou, Čapíňo se vynořil s obláčku višňového doutníčku, přesto jsme si zachovali profesionální tvář! Noc, - po ní naleznete Čápího buď na psychiatrii nebo gynekologii - spinkal semnou ... Den 2.: Markét, sedící znaveně ve stánku (zatím dala dohromady 2 faktury): "Mám puchejř! Sem asi moc pracovala ...". Šli jsme se válet na křesla.
Zhruba vše
(Poznámka autora: stručněji už jen v mém účtu)
Květiny pro Waldu?
6. června 2008 v 20:28 | Zuu
|
...mimoodpadník...
Ano.
Po 3 měsících bývá tělo obvykle již v pokročilém stádiu rozkladu.
kulturní vložka
17. května 2008 v 17:12
|
...kulturňák...
Divadelních inscenací od poslední zveřejněné (Růže pro Algernon, ...) bylo již tolik, že abych se vůbec dostala zpět do formy, musím to zkrátit na stručný přehled v tabulce. Budiž alespoň "hvězdičkové" hodnocení (*min.,*****max.) směrodatnější.
| název | přehled | hodnocení |
Kočka na rozpálené plechové střeše Divadlo Pod Palmovkou I když si po prvním dějství ukořistíte místo v prvních řadách na to druhé, začnete se i přes tuto okolnost hryzat nudou při pohledu na V. Cibulkovou. Ne že by předvedla podprůměrný výkon, ale její projev, přes různorodé emociální situace, je neustále stejný a brzy omrzí. Kořením celé inscenace je pouze Mae - ráčkující těhule, věčná rodička s bandou uječených děcek. |  | ** |
Malované na skle Divadlo Na Fidlovačce Asi by bylo lepší, zajít na stránky divadla Na Fidlovačce, poněvadž tohle bavilo jen mou kamarádku, které tam hrál vedlejší roli její idol. Možná, že by představení zaujalo znalce díla, starší generaci a ty, kteří jdou za hudbou. Jediné pozoruhodné jsou chorografie a nářečí (takové, že z textu a následně z děje toho moc nevíte). |  | ** |
Poprask na Laguně Divadlo Na Fidlovačce Fidlovačka není zrovna z mých oblíbených divadel, ale Poprask byl zábavný už jen díky tomu, že v té době to byla předpremiéra a to jsou vždycky ta představení, kde se děje tolik nečekaných věcí mimo scénář, že samotný děj je stává naproti tomu vedlejším. Příběh se odehrává v Itálii a vůbec celý děj je Itálii, italská domácnost a nesváry mezi dvěma italskými domácnostmi až je to k popukání. Je to taková kaše s prvky Romea a Julie, italských filmů a českých rodin. |  | *** |
Periferie Švandovo divadlo na Smíchově První dějství zajímavé, to druhé už méně: zdlouhavé, jednotvárnost děje (zápletky a jejího řešení). Švandovo divadlo: A někdy stačí mít zkrátka jen štěstí, aby měl člověk všechno, co chtěl… A někdy potká v jediný den osudovou lásku i zabije člověka… A někdy se potuluje ulicemi a jindy tančí až do rána. Ale vždycky nakonec stane sám před sebou… Shrnu-li to, mnoho štěstí může člověku přinést velkou smůlu v podobě vlastního svědomí, které ho zžírá den ode dne víc a víc. |  | *** |
Johanes Doktor Faust Umělecká scéna Říše loutek Loutkové divadlo jsem viděla naposledy ve školce a nepamatuji si ani "ň". Proto, když se řeklo jdeme do divadla ... (už zase?) ... loutkového (!), byla sem natěšená jak blecha. Čekala jsem hlavně děcka, ale kupodivu jeden z nejmladších byl můj bratr. Co k ději? Faust má mnoho podob pojetí příběhu, tohle je další z nich. Dějově pro mě méně atraktivní, ale stejně jsem celou dobu uvažovala nad systémem pohybu loutek, kulis a efektů. Vše mi bylo odhaleno po představení. Zatímco většina zamířila na catering, prošla jsem celé zákulisí (loutky, kulisy, lávky, ... všecno). Jak vystřižené z pohádky! |  | **** |
Maryša Národní divadlo Toto představení a představení následující již v repertoáru Národního divadla v Praze nenajdete, přesto to jsou přesně ty, na které zajdou sváteční návštěvníci divadel (když do divadla, tak Národního, když nějaká hra, tak ta, protože o té už jsem někdy slyšem, ano, to bude klasika). Je to klasika. Je to to, co si člověk jednou, dvakrát odbyde a kulturně se vzdělá. Proč ne. Děj Maryši je na mě trochu drsný, tak raději Prodanou nevěstu ... | *** | |
Prodaná nevěsta Národní divadlo ... ale ani ta (už v té době) nebyla to, co jsem čekala. Kulisy jaké lidé mohli vidět před x desítkami let (bohatě zdobené, malované s venkovskými prvky) vystřídalo něco jako 3 šedivé betonové cihly v nadživotní velikosti. A nepomůžou ani oči dítěte. Děj Nevěsty snad každý zná ... | *** | |
A. P. Čechov - Nějak se to zvrtlo divadlo Viola Inscenace obsahuje hned několik vtipných a originálně zahraných příběhu od Antona Pavloviče Čechova. 4 herci, 7 příběhů (Rybí láska, Utopenec, Ňouma, Nějak se to zvrtlo, O pomíjivosti, Diplomat a Námluvy). Hudba, zpěv, smolaři. Malkina Vám poví i něco rusky, Meduna pobaví perfektním pojetím přednesu, Medvecká se představí v několika totálně odlišných povahových rysech a Jurek hned na úvod vystřihne vtipnou rybičku. Většina povídek je odlehčených, takže únava nehrozí. |  | **** |
Český Honza divadlo Viola U tohoto představení jsem se generačně minula schválně, ovšem ještě ne natolik jako u The Gin Game. Pohádka pro mě byla řašením mezi tolika dramaty, psychodramaty aj. Klasika: Honza, pec, buchty, jde do světa, hledá si nevěstu ... písničky, nadpřirozeno, napravení záporné postavy, dobrý konec (ještě lepší začátek) ... prostě pohádka. Děcka si na konci vytleskala ještě "Buchty" a já si je zpívala ještě 3 dny: Tydle ty buch-ty, tydle ty buch-ty, tydle ty buch, tydle-ty buch, tydle ty buch-ty! |  | **** |
Hodně smíchu a pár slz aneb co život dal a vzal Betty McDonaldové divadlo Viola Dokonalý životopis Betty McDonaldové z pohledu její nejlepší kamarádky popisuje spisovatelčin bezstarostný přístup k životu, řešení problémů nejen ve velké bídě a nouzi, ale i v každodením životě. Žít a užít. Každou srandu, každou událost. - Příběh začíná v bezstarostném mládí a vyvíjí se až do moudré zralosti (d. V.) - Divák se tedy seznamuje s celým jejím životem, autorskou tvorbou i jejími přístupy k různorodým situacím. |  | **** |
Postřižiny Městská divadla pražská: scéna ABC Obávala jsem se, že po filmových Postřižinách budu těmi divadelními zklamaná. Ale nebyla. Už zbývá jen kniha. Zvědavá jsem byla na výstup na komín, překvapivě dobře prostorově řešené kulisy. Vladyku jsem u mě v ulici potkala pár dní před představením, takže už tehdy jsem byla přesvědčená, že Pepina zahraje dokonale, ale ne. Nebylo to ono ... asi málo řval! Kupodivu pro mě nejvtipnější byly scény s kadeřníkem a jeho mazlení se s dlouhými vlasy paní správcové. ABCéčko (nebo Rokoko) za jednu návštěvu v poslední době stojí, jeho repertoár začíná být vážně zajímavý. |  | *** |
Loupežník Divadlo Na Fidlovačce Divadelní hra od Čapka je jednou z těch mnoha "klasik". Dobře zachycené základní prvky z díla a ztvárnění také hezké, ale upištěnou Issovou v kombinaci s chlupatým Brouskem opravdu nemusím. Typ příběhu také není to, co mě zaujme. Loupežníkem je mladík, který "ukradne srdce" Mimi, dceři z dobré rodiny a přemlouvá jí, aby s ním utekla a opustila svou rodinu. Ta jí nakonec uchrání a to díky její sestře, která se po několika letech vrací zpátky domů, zbídačená, opuštěná a s dítětem. Potkal jí podobný osud jako by potkal mladou Mimi. |  | ** |
The Gin Game divadlo Viola U tohoto představení jsem se generačně minula o pár desítek let. Celou hru zachránil výkon Josefa Somra a Blanky Bohdanové. Přišlo mi, že na to, abych pochopila některé scény, u kterých se za břicho popadali diváci starší 65 let a více, musím nejdříve podstoupit pobyt v domově "pro přestárlé". Proto se můj smích ozýval v trochu jiných sekvencích než u ostatních. (Takže i my "ta dnešní generace co zná jen TV" si může najít to své pro zasmání). K příběhu: ten se zrovna odehrává v domově důchodců mezi Fonsií a Wellerem, kteří se nechtějí zúčastňovat akcí a aktivit, které jim domov připravuje a tak svůj volný čas tráví hraním karet. Mé matince na celém příběhu zas přijde atraktivní to, jak si Fonsie postupem času podmaní Wellera a ten se jí postupně začne přizpůsobovat. Po celou dobu se jejich vztah vyvíjí. |  | *** |
Normální okruh divadlo Viola Rozhlasová hra z dob před převratem v roce 1989. V repríze Violy najdete zhruba toto: ... komorní drama vás zaujme vtipně splétaným dějem i intelektuálně bystrou analýzou totalitního myšlení, pro něž se lidská bytost zužuje na objekt manipulace. Brilantně napsaný dialog mezi policejním Vyšetřovatelem a douholetým Informátorem rozvíjí autor k překvapivé pointě... Řekla bych, že to kompletně vystihlo celý děj. Herci občas předčítají ze scénáře a díky chvilkovým odmlčením se záznamem, diváka občas polechtá zvláštní nejistota. Hrají Jiří Lábus a Viktor Preiss. |  | **** |
Peer Gynt Městská divadla pražská: scéna Rokoko Příběh, z fondu norských povídek, bájí či pověstí, o mluvkovi a povaleči, proti kterému se po čase otočí všechny jeho slabomyslné skutky, utíká ze svého kraje a potkává nadpřirozené bytosti (trolli, okolo, ...). Hledá lásku, ale vše, čeho konečně dosáhne, se mu během pár okamžiků hroutí. Celé představení trvá i s přestávkou půl třetí hodiny, takže i přes dinamický výkon Michala Dlouhého se mi podařilo 2x zaklimbat. Hudba a efekty zajímavé, inscenace je protkána "hlubšími myšlenkami", mataforamy a rýmem. |  | *** |
M&nd&l´s St&ge slaví 2. rok!!!
30. dubna 2008 v 20:26
|
...spešl...
Uteklo to nehorázně rychle. M´s S má už 2 vrásky. A pokud by chtěl někdo slyšet moudré proslovy, ať si myšne na první rok a přečte si to znova. Novace? Před pár měsíci (to ještě když bylo alespoň trochu času) jsem tady tomu malilinkato vyprázdnila střeva a vyčistila od nicotných článků, poté něco jako, že naslibovala vlastní recenzi několika divadelních představení, atd. atd. Prozatím tady z toho srší moje věčná únava a lenost cokoli ze sebe vyprodukovat (nebo strach z toho, kdo všechno M´s S může navštěvovat? Pochopitelně: ani né tak drobná cenzura vlastních názorů a ideologií, jako panická hrůza cokoli zmínit nebo naznačit. Obávám se, že to tu již nefunguje na principu neznámé vlny myšlenek a reagujících rozhovorů). Budoucnost? Nic po mě nechtějte. Rušim každoměsíční fiktivní přísun cukru (to už jsem slibovala taky dlouho), přehledy CO? CO? CO? budou s touto kvantitou také zcela zbytečné a vlastně se divim, že mi ještě rapidně neklesla návštěvnost. Shrnu-li to, mám na mysli - nečekat žádnou převratnou aktivitu, nýbrž radova-ti se z mých nečekaných a ojedinělých návštěv v M´s S. Tak by se dalo říci, místo nějakého hépy brthdej tů jů, "děkuji za pochopení". Konec utopie (té chlórové?!), jdu ze sebe něco vymámit ...
Zde hledá